Centrum zdraví a prevence ve FN Olomouc zdobí díla malířky Františky Kudelové

12. ledna 2024

Nedávno otevřené Centrum zdraví a prevence ve Fakultní nemocnici Olomouc je výjimečné hned v několika ohledech. Jako jedna z prvních velkých nemocnic v České republice se olomoucká „fakultka“ přihlásila ke konceptu psychosomatické medicíny, neboť součástí Centra je Ambulance psychosomatické medicíny. Ani velký důraz na prevenci vyjádřený zřízením Ambulance preventivní medicíny rozhodně není v českém zdravotnickém prostředí obvyklý. Obě nové ambulance jsou navíc v Centru zdraví a prevence těsně propojeny s Oddělením praktického lékaře, takže snaha FN Olomouc o předcházení závažným chorobám má komplexní charakter.

Obrázek 1: Centrum zdraví a prevence zdobí obrazy Františky Kudelové, zapůjčené do Olomouce z Psychiatrické nemocnice v Kroměříži.

Centrum zdraví a prevence má výjimečnou výzdobu. V čekárně i v ordinacích si mohou pacienti prohlédnout kresby a obrazy malířky Františky Kudelové (1912 – 3. 9. 1997), která je řazena mezi nejvýznamnější české představitelky tzv. art brut, tedy syrového umění, jehož autory jsou výtvarně neškolení lidé, kteří často trpí duševní poruchou.

Jak se do FN Olomouc díla mezinárodně respektované a ve světě vystavované malířky dostala? Františka Kudelová prožila více než 50 let svého života v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži a přes 40 let zde malovala své obrazy. A vzhledem k tomu, že ředitel FN Olomouc prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D. byl dočasně pověřen řízením kroměřížské psychiatrie, bylo možné z desítek v Kroměříži deponovaných děl vybrat několik k zapůjčení do Olomouce.

Přečtěte si medailon Františky Kudelové, jehož autorem je znalec a sběratel art brut Pavel Konečný:

Foto: Jindřich Štreit, 1983

Františka KUDELOVÁ (17. 8. 1912 Šumice u Uherského Brodu – 3. 9. 1997 Kroměříž)

Pocházela z rolnické rodiny, v níž vyrůstala spolu s deseti sourozenci. Po ukončení obecné školy pomáhala až do roku 1932 otci v hospodářství. Především citová deziulze rozhodla o jejím odchodu do kláštera v Brně, kde se stala řádovou sestrou. V roce 1942 je poprvé hospitalizována na psychiatrické klinice v Brně odkud přechází v následujícím roce do psychiatrické léčebny v Kroměříži. Básně psala již od školních let. Malovat však začala až jako pacientka plicního oddělení nemocnice v Kroměříži v roce 1951.Tvůrčí činnosti se věnovala každodenně a vytvořila do podzimu roku 1995, kdy ztratila zrak, tisíce podivuhodných kreseb, obrazů i malovaných objektů. V léčebně měla dokonce po několik roků svou stálou a hojně navštěvovanou výstavní síň. V jejích zářivých, často nepředmětných krajinách, malovaných sugestivním rukopisem, se objevují jako konstantní symboly: slunce, měsíc, strom, zvířata a ptáci. Obsedantní směřování k absolutnu vzpomínek má u ní kosmický rozměr. Začátkem 80. let její tvorba překročila hranice léčebny a byla představena na celé řadě samostatných i společných výstav (Kroměříž 1983, Olomouc 1983, Hodonín 1990, Psychopatologie der Kunst: Brücken zur Realität – Švýcarsko 1991, Olomouc 1996, Vídeň, 2000). Její pozoruhodné a rozsáhlé výtvarné dílo je uloženo převážně v depozitáři Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, ale její obrazy vlastní také mnozí soukromí sběratelé.