Kam nechodí Slunce, tam chodí lékař. Staré lidové moudro lze uchopit i z pohledu nutričního terapeuta. Jak?

Autor: nutriční terapeutka Mgr. Martina Hrudníková

Dnes si připomínáme Světový den vitamínu D, též přezdívaného Sluneční vitamín. Jedná se o vitamín rozpustný v tucích, který v těle funguje jako hormon ovlivňující celou řadu pochodů, nejvíce známý účinek vitamínu D je spojen se zdravím kostí, metabolismem vápníku a fosforu. Bez dostatečného množství vitamínu D se mohou kosti ztenčit, křehnout nebo zdeformovat. Jistě jste někde zaslechli pojem křivice (rachitida), což bývalo poměrně časté onemocnění dětí způsobené právě nedostatkem vitamínu D. Za zmínku stojí také vliv vitamínu D na imunitní funkce a snižování zánětu, jeho nedostatek hraje roli mimo jiné v rozvoji autoimunitních onemocnění.

Lidské tělo je schopné si svůj vlastní vitamín D vytvořit, když sluneční UV paprsky dopadají po dostatečně dlouhou dobu na nahou pokožku. Takto vytvořený vitamín ovšem ještě není metabolicky aktivní. K přeměně vitamínu D na vlastní hormon je zapotřebí další aktivace v játrech a nakonec v ledvinách. A zde přichází kámen úrazu – přiznejme si, kolik z nás tráví každý den delší dobu na přímém slunečním svitu? A opravdu je kůže vystavená slunci nahá, tedy bez oblečení, krému s UV filtrem nebo make-upu? Není mezi pokožkou a slunečním zářením třeba sklo? Roli hraje také intenzita slunečního záření, která je na podzim a zimu výrazně nižší. Vitamín D hraje roli také v regulaci nálady a podzimní splín nebo deprese při jeho nedostatku na sebe nenechají dlouho čekat. Řadě starších osob játra či ledviny již neslouží tak ochotně, jako tomu bylo zamlada a přeměna na aktivní vitamín D může váznout. Uvádí se, že schopnost syntetizovat vitamín D klesá u seniorů nad 65 let až o 75 %. Není proto překvapivé, že v zimním období mají nedostatek vitamínu D téměř dvě třetiny populace - a to včetně dětí!

Naštěstí nemusíme spoléhat jen na vlastní tělesnou produkci. Můžeme si dopřát sluneční vitamín také v podobě chutného pokrmu, zejména tučnějších ryb, vajíček, lahodného sýra. Obsah vitamínu D v mase hospodářských zvířat a v živočišných produktech se odvíjí od kvality krmiva a podmínek chovu. Za zmínku stojí také obsah vitamínu D v houbách, ale pozor, uměle vypěstované tento benefit neposkytují. Je potřeba obout pohorky, vzít košík, nůž a ty správné si v lese pěkně nasbírat.

A když ani strava nestačí? Na řadu přicházejí doplňky stravy – například rybí olej v dnešní době již nemusí být synonymem pro nevolnost. Kvalitní a správně skladované výrobky nemívají pachuť rybiny. Rybí oleje obsahují navíc omega-3 mastné kyseliny, další v jídelníčku značně opomíjenou složku s pozitivním vlivem na zdraví. Pokud olej z nějakého důvodu nepreferujete, lze využít vitamín D ve formě kapek nebo kapslí. Hodí se poznamenat, že při již existujícím nedostatku vitamínu D je třeba doplňovat dávky vyšší, než obvyklé denní doporučené – poraďte se s lékařem či lékárníkem o vhodném dávkování. V dnešní době je testování hladiny vitamínu D v séru již dostupné a nic proto nebrání možnosti aktivně se podílet na svém zdraví.

A co Vy, znáte svou hladinu vitamínu D? Zima se blíží 😊