Neviditelný svět pod nemocnicí. Podzemí křižuje kilometr kolektorových chodeb

17. července 2024

Když se o olomoucké fakultce říká, že je „městem ve městě“, většinou tím bývá myšlena rozlehlost areálu, pavilonový charakter nemocnice, spleť objektů, cest a chodníků. Tento viditelný - technologicky, logisticky a orientačně složitý - organismus má ještě svou skrytou a nesmírně důležitou část. Pod budovami a silnicemi vedou sítě, bez nichž by nemocnice nemohla fungovat. O osmnácti kilometrech tubusů potrubní pošty, která patří mezi největší přepravní systémy tohoto typu v České republice, olomoucká veřejnost ví. O druhé podzemní síti ale vědí jen zasvěcení zaměstnanci, kteří o ni pečují. Jsou to tzv. kolektory, tedy tunely pro inženýrské sítě. Více než kilometr betonových chodeb pod povrchem ukrývá rozvody vody, elektřiny, kanalizace, páry a dalších technologií.

  • Obrázek 1: Kolektorové tunely pod fakultní nemocnicí jsou více než kilometr dlouhé.

 

„Tady dávejte pozor na hlavu,“ upozorňuje Martin Hanuš, když sestupujeme do tmavé chodby pod budovu nemocniční kotelny. K jeho povinnostem patří minimálně jednou denně kolektory projít a vizuálně zkontrolovat, jestli je všechno v pořádku. „Máme sice kamery a čidla, takže pokud by se něco pokazilo, okamžitě to víme, ale přesto je nutné to každý den projít. Například vodovodní řad je pod velkým tlakem, takže je nutné to mít neustále pod dohledem,“ zdůrazňuje.

Pak už vstupujeme do tunelu a procházíme kolem potrubí a kabelů. Kolektorem vedou inženýrské a technologické sítě: vodovod, kanalizace, parovod, kondenzát, kabely elektroinstalační, ovládací, signalizační, sdělovací a optické. „Putuje tudy i kanalizace z Onkologické kliniky, Kliniky nukleární medicíny nebo a pracoviště PET/CT s radioaktivní vodou se zbytky radionuklidů. Svádíme ji do speciálních nádrží, kde se nechává takzvaně vystařit a teprve když jsou při měření hodnoty v normě, vypouštíme ji do běžné kanalizace,“ doplňuje náš průvodce.

Martin už dokonale zná nejen samotný podzemní betonový labyrint, ale taky všechny šachty a žebříky, umožňující dostat se na světlo. „Teď jsme pod vjezdem na Hněvotínské, teď procházíme pod ředitelstvím a pod onkologickou klinikou a teď jdeme k porodnici,“ snaží se spojit naši podzemní procházku se světem na povrchu. To se mu ale stejně podaří až ve chvíli, kdy vystoupáme zpátky do

Základní údaje o kolektorech ve FN Olomouc

  • Projektová dokumentace kolektorového systému byla zpracována v období 1987 až 1999. Rok dostavby: 1997.
  • Celková délka kolektoru činí 1.050 m, je osazen 20 šachtami, zaústěn technickou chodbou do suterénu budovy nemocniční kotelny.
  • Trasa kolektorové sítě je větvená. Na tři hlavní větve na napojují čtyři přípojné větve.
  • Nejdelší úsek kolektoru je dlouhý více než 107 metrů, nejkratší pak nedosahuje ani 17 metrů.