Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc připomene v Šantovce nebezpečí a důsledky popáleninových úrazů

Informace o první pomoci při popáleninách, možnostech lokální léčby popálenin a následné léčbě jizev po popáleninách se mohou dozvědět návštěvníci preventivní akce, kterou v úterý 8. října při příležitosti Mezinárodního dne boje proti popáleninám pořádá Oddělení plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice Olomouc ve spolupráci s dobročinnou organizací Popálky. Odborníci, kteří pomáhají lidem po popáleninovém úrazu, budou zájemcům k dispozici v obchodní galerii Šantovka od 12 do 17 hodin.

Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc sice nepatří mezi specializovaná popáleninová centra v České republice, která jsou v Praze, Brně a Ostravě, ale úzce s nimi spolupracuje a zaměřuje se na následnou péči o pacienty po popáleninovém úrazu. Olomoučtí plastičtí chirurgové se věnují například konzervativnímu ošetřování lehkých a středně těžkých popálenin, chirurgické léčbě popálenin včetně transplantace kůže, operační korekci jizev po popálení, laserterapii jizev po popálení, ale také komplexní rekonstrukční léčbě po popálení, přičemž výjimkou nejsou ani víceetapové rekonstrukce.

S rozsahem péče chtějí olomoučtí odborníci seznámit veřejnost při příležitosti Mezinárodního dne boje proti popáleninám v obchodní galerii Šantovka. Jejich prezentaci doplní výukový stan obecně prospěšné společnosti Popálky, která už od roku 2013 pomáhá popáleným lidem a jejich blízkým vyrovnat se se sociálními, psychologickými a fyzickými následky úrazu a vrátit se co nejdříve zpátky k aktivnímu životu.

Mezinárodní den boje proti popáleninám připomíná od roku 2000 skutečnost, že popáleninové úrazy patří k těm nejhorším, které mohou člověka potkat. A nemusí se jednat jen o úrazy vzniklé nepozorností nebo nedbalostí. Popáleninami jsou ohroženi také hasiči, záchranáři i policisté. Při této příležitosti je vhodné si připomenout rovněž ty, kteří se s důsledky takových stavů potýkají, tedy plastické chirurgy. Vznik toho lékařského oboru totiž ovlivnily nejvíce popáleninové úrazy v 1. světové válce, které zasáhly Novozélanďana Sira Harolda Gilliese, jenž je považován za zakladatele plastické chirurgie.