Pacientům po dlouhodobé hospitalizaci pomáhají v rozpomínání pacientské deníky

24. března 2023

Představte si, že se vám stane těžký úraz a několik dnů nebo dokonce týdnů strávíte v umělém spánku. Po probuzení si nic nepamatujete. V hlavě se vám přehrává několik scénářů toho, co se stalo, co se vám bez vašeho vědomí dělo a proč se nyní cítíte tak, jak se cítíte. Cítíte se sklíčeně, propadáte se do úzkostných stavů, v noci vás pronásledují noční můry a nevíte proč. Lidem, kteří si touto nepříjemnou životní etapou procházejí, chce pomoci Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Fakultní nemocnice Olomouc. Na podzim loňského roku začali na Jednotce intenzivní a resuscitační péče (JIRP) využívat tzv. pacientské deníky.

• Pacientské deníky začali na KARIM JIRP využívat v listopadu loňského roku.

 

„Do pacientských deníků zapisujeme stěžejní situace a události, abychom pacientům přiblížili, co se s nimi dělo, když byli v umělém spánku. Deník jim pomáhá pochopit, co se s nimi stalo, když byli kriticky nemocní, a také vyrovnat se s bludnými vzpomínkami, jako jsou halucinace a noční můry. Psychické problémy po kritické nemoci jsou totiž časté,“ vysvětluje všeobecná sestra Radka Krohmerová, která zavedení pacientských deníků na JIRP KARIM iniciovala. Cílem podle ní není odborná charakteristika diagnózy nebo jednotlivých vyšetření. „Ošetřující personál nebo rodina zapisují pacientovy prožitky, například při probouzení, jeho pokroky v rehabilitaci a léčbě nebo reakce na bazální stimulaci,“ dodává s tím, že zapisování se neřídí jasně danými pravidly. Proto se v něm mohou vedle psaného textu objevit i kresby, obrázky.

Vedení deníku se uzavírá současně s ukončením hospitalizace na klinice. Pak má pacient možnost si deník vyzvednout. „Není to ale povinnost. Záleží na něm. Uvědomujeme si, že je třeba ponechat pacientovi prostor, aby si rozmyslel, jestli o deník stojí a bude pro něj přínosem,“ doplňuje všeobecná sestra. Pokud se již pacient rozhodne s deníkem pracovat i po propuštění z nemocnice, je pro zdravotníky velmi důležitá zpětná vazba. „Proto jsme vytvořili dotazník, který pacient s odstupem času vyplní. Z dotazníku se hlavně chceme dozvědět, jestli byl pro něj deník přínosný, ale taky je pro nás inspirací pro zlepšení vedení deníku,“ objasňuje Radka Krohmerová.

Od loňského listopadu si svůj deník vyzvedli dva pacienti. Také proto zatím její efekt zdravotníci nechtějí hodnotit. „Ve světě je tato metoda běžná a oblíbená a praktikuje se již delší dobu. My jsme se o ní dozvěděli na konferenci a přišlo nám to jako skvělý nápad. A věříme, že pokud pomůže alespoň některým našim pacientům, má smysl jej vést,“ je přesvědčená Radka Krohmerová.

• Radka Krohmerová