Šetrnou metodu k náhradě aortální chlopně využívají olomoučtí kardiologové již deset let. Provádějí desítky výkonů ročně
14. dubna 2021Aortální stenóza, tedy zúžení aortální chlopně, je nejčastější získanou chlopenní vadou u dospělých. Onemocnění, projevující se dušností, bolestí na hrudi nebo krátkodobou poruchou vědomí, postihuje až dvě procenta populace. Současná medicína dokáže pacientům s aortální stenózou pomoci dvěma způsoby. Chlopeň lze nahradit buď tradiční kardiochirurgickou operací, nebo neinvazivní metodou, tzv. katetrovou implantací. Výkon známý pod zkratkou TAVI využívají od roku 2009 také odborníci z I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc. Dnes je již TAVI standardní a rutinní součástí výkonů prováděných I. interní klinikou. Ročně zde provedou desítky těchto výkonů.
Při katetrové implantaci lékaři dopraví náhradní aortální chlopeň pomocí katétrů zavedených do tepenného systému pacienta. Katétry jsou jen zhruba šest milimetrů silné a výrazně tak snižují náročnost výkonu samotného. „Pro léčbu pacientů s aortální stenózou se doposud využívala kardiochirurgická operace. Ovšem až pro třetinu pacientů nebyla tato tradiční metoda vhodná z důvodu závažných zdravotních komplikací nebo těžkého zdravotního stavu. Předpokládalo se, že by tuto kardiochirurgickou operaci nepřežili nebo by operace byla zatížena závažnými zdravotními komplikacemi. Metoda TAVI je méně invazivní, tudíž pro pacienty šetrnější,“ vysvětluje jeden z přínosů MUDr. Martin Sluka z I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc. Dalšími nepochybnými výhodami TAVI jsou menší bolestivost a kratší hospitalizace a rekonvalescence oproti operačnímu řešení. „Délka rekonvalescence je samozřejmě individuální podle kondice a zdravotního stavu konkrétního pacienta. V ideálním případě, pokud nenastávají žádné komplikace, je pacient propuštěn z nemocnice již po čtyřech dnech,“ konstatuje lékař.
Riziko komplikací souvisí se vstupem do cévního systému pacienta. „Využití katétrů tedy může přinést komplikace cévní nebo krvácivé, ale pořád se bavíme o jednotkách procent případů,“ ubezpečuje MUDr. Sluka. Zcela výjimečně se lékaři potýkají s rizikem cévní mozkové příhody, čemuž se však snaží předcházet minimalizací traumatického mininvazivním přístupem. „Může také vyvstat nutnost implantace trvalého kardiostimulátoru, což je dáno anatomickými poměry aortální chlopně ve velké blízkosti převodního systému. Tento typ komplikací však u některých pacientů předvídat nelze,“ doplňuje kardiolog.
Vůbec poprvé byla metoda TAVI využita v roce 2002, v České republice to bylo zhruba o šest let později. Kardiologové ve Fakultní nemocnici Olomouc provedli první TAVI na konci roku 2009. „Ale vzhledem k ekonomické náročnosti to byly do roku 2014 řádově jednotky výkonů ročně. Výrazně navýšit jejich počet se podařilo až v posledních pěti letech, protože ekonomická náročnost mírně klesla. Přesto se stále pohybujeme v řádu stovek tisíců korun na výkon,“ doplňuje MUDr. Sluka s tím, že olomoucká I. interní klinika provádí desítky za rok a v letošním roce jich mají v plánu zhruba sto.
Jakou cestou se pacienti k výkonu TAVI na I. interní klinice kardiologické mohou objednat? Nutným předpokladem je absolvování předem daného sledu vyšetření. Plánované výkony se řeší prostřednictvím ambulance pro chlopenní vady. U urgentních případů je třeba kontaktovat přímo oddělení intervenční kardiologie a pacienta lze dovyšetřit za hospitalizace. „S ohledem na vyšetřovací algoritmus, který nelze obejít, jsme u pacienta výkon provést v řádu jednoho až dvou týdnů,“ dodává MUDr. Sluka.
V souvislosti se zařazením TAVI do standardního programu olomoučtí kardiologové sledují rychlý nárůst počtu pacientů doporučených nejen k těmto výkonům, ale také ke kardiochirurgickým operacím. „Dá se říct, že i mezi referujícími lékaři dosud panovala jakási obava posílat do specializovaných pracovišť nejkomplikovanější pacienty, kteří pak nebyli řešeni vůbec. Za dobu, co provádíme TAVI, je celkový počet výkonů, ať už naší nebo chirurgickou metodou, více než dvojnásobný,“ uzavírá kardiolog.