Tomáš Uvízl: Generel? Na celý areál jsme se snažili dívat očima pacienta
9. srpna 2022O Fakultní nemocnici Olomouc se často mluví jako o „městě ve městě“. Co může někomu znít jako nadsázka, ve skutečnosti stručně a přesně vystihuje prostý fakt, že nemocniční areál je složitý organismus, jehož každodenní život a řádný chod se musí řídit přesnými pravidly. Spolupráce více než čtyř tisíc zaměstnanců by bez jasných pravidel, každodenní koordinace a plánování nebyla možná a zdravotní péče o zhruba dva a půl tisíce pacientů, kteří denně navštíví největší zdravotnické zařízení na střední Moravě, by působila chaoticky. Nemocnice proto nemůže žít ze dne na den. Potřebuje plán - nikoliv na měsíc nebo rok, nýbrž na dlouhá léta dopředu. Od toho je tu generel, neboli ucelený projekt a plán rozvoje určitého území – v našem případě areálu nemocnice. Olomoucká fakultní nemocnice dokončila svůj generel v loňském roce a má v něm popsán svůj rozvoj na následujících třicet let. O vzniku a praktických důsledcích tohoto zásadního dokumentu jsme si povídali s jeho garantem, ekonomickým náměstkem a zástupcem ředitele FN Olomouc Ing. Tomášem Uvízlem.
- Ing. Tomáš Uvízl (vpravo) v debatě nad modelem generelu s vedoucím Útvaru hospodářsko-technické správy FN Olomouc Ing. Ladislavem Olejníčkem.
K čemu nemocnice potřebuje generel?
Nemocnice je velmi komplikovaný útvar, který tvoří zejména medicínské obory, které potřebují pro svou činnost hmotnou infrastrukturu. A máme-li tuto strukturu rozvíjet, musíme vědět jak. Lapidárně řečeno: Máme-li přijímat smysluplná a systémová rozhodnutí, musíme si popsat naši budoucnost, diskutovat o ní, nalézt shodu - a pak stanovit co, za co, jakým způsobem a v jakých časových horizontech uděláme.
A s jakými časovými horizonty tedy pracujete?
My jsme si stanovili časové horizonty dva – jeden konkrétnější s horizontem dvanáct až patnáct let a druhý více vizionářský až do třiceti let. V tom prvním dokážeme poměrně dobře dohlédnout na to, co se bude dít. A nemocnici chceme na její stav za patnáct let infrastrukturně nachystat. Což znamená stejně tak odstranit nevyhovující nebo dokonce havarijní stavy některých budov, jako i podpořit rozvoj těm pracovištím, která mají velký potenciál růstu, který ale dnes z různých důvodů nemohou využít. Do patnáctiletého plánu se nicméně promítají i další vlivy: například stále se snižující podíl hospitalizační péče a rozvíjející se péče ambulantní, takže tomuto trendu chceme jít naproti, nebo potřeba sestěhovat do jednoho prostoru některá diasporicky roztříštěná pracoviště, která jsou na několika místech v areálu. Příkladem může být rehabilitace, která je momentálně na třech místech. Když jsme shrnuli všechny předpoklady a vlivy, vzešly z toho obrysy toho, co v příštích patnácti letech chceme a leckdy také musíme udělat.
Z jakých informací, dokumentů, dat jste při tvorbě generelu vycházeli?
Primárně musíme vycházet z toho, jak se má rozvíjet samotná medicína. To se dá do určité míry předpovídat, protože máme k dispozici nemocniční data a z nich lze usuzovat na naše vlastní dlouhodobé trendy. Současně musíme brát v úvahu to, že medicína půjde znalostně a technologicky dopředu, takže se budou do určité míry měnit způsoby léčby. Rychlost inovací a jejich reálné uplatnění v praktické medicíně se ale bohužel dá předvídat jen částečně. Je totiž do značné míry závislé na úhradových mechanismech a na rozhodnutí především zdravotních pojišťoven o hrazení inovativních metod z prostředků veřejného zdravotního pojištění. A další neznámou v této rovnici je i to, jak se v budoucnosti zachová terén, tedy spádová oblast a všechny nemocnice, které ve spádové oblasti fungují - nebo jak se bude vyvíjet trh práce. Celá Evropa, nejen naše republika nebo region, bojuje s nedostatkem některých skupin zdravotnického personálu. V některých profesích se to v budoucnu může týkat i nás. V potaz pochopitelně musíme brát i to, jak o této části města uvažuje městská samospráva a jaké plány s ní má například z hlediska dopravní obslužnosti, plánovaného vedení hromadné dopravy nebo rozvoje dopravy individuální. Nicméně ze všech zmiňovaných dat, predikcí, diskusí a kvalifikovaných předpokladů jsme složili mozaiku, která pracuje s pravděpodobným vývojem struktury a rozsahu medicíny a promítá se do požadavků na rozvoj areálu nemocnici.
Kdo vznik tohoto materiálu inicioval a kdy se na něm začalo pracovat? Zpracovala jej nemocnice vlastními silami, nebo ve spolupráci s externími spolupracovníky?
Příprava generelu byla jednou z myšlenek, s nimiž jsem se v roce 2017 hlásil do výběrového řízení. Ze svého předchozího působiště jsem měl zkušenost se zpracováním generelu i s pozitivy, jaká přinesl a proto jsem pokládal jeho zpracování za podstatné. Na zpracování generelu jsme pak ve FN započali v roce 2019. Jedná se o natolik komplexní a složitou práci, že ji žádná nemocnice nemůže zvládnout vlastními silami. Nedisponuje týmem lidí s tak širokým odborným záběrem, aby se obešla bez externí pomoci. Vypsali jsme proto veřejnou soutěž. Vyhrála ji brněnská firma LT projekt, která už měla zkušenosti se zpracováním generelu jiných velkých nemocnic v České republice. Myslím, že týmy, které vznikly na jejich i na naší straně k úkolu přistupovaly s veškerou vážností a zodpovědností. Z naší strany se na přípravě generelu kromě vedení nemocnice podíleli zástupci všech technických útvarů a vedení klinik. Materiál jsme uzavřeli v květnu loňského roku a dnes už jedeme podle něj.
|
1 Novostavba budovy C1 Umístěné provozy: Porodnicko-gynekologická klinika, Novorozenecké oddělení, ambulantní část Oční kliniky a kliniky ORL Předpokládané dokončení projektové dokumentace: 04/2023 Projektant: Adam Rujbr Architects s.r.o. |
2 Novostavba budovy B Umístěné provozy: Neurologická, Neurochirurgická, Ortopedická a Traumatologická klinika; rozšíření Radiologické kliniky, Oddělení urgentního příjmu, Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a Centrálních operačních sálů a sterilizace Předpokládané dokončení projektové dokumentace: 12/2022 Projektant: společnost Projekty FN Olomouc - novostavba budovy B |
|
3 Novostavba budovy C2 Umístěné provozy: Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie; lůžkové části Oční kliniky a kliniky ORL; rozšíření Centrálních operačních sálů a sterilizace |
4 Nástavba budovy A Umístěné provozy: šatny a vedení Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, technický dispečink, spojovatelky Předpokládané dokončení: 06/2022 |
|
5 Dostavba budovy X Umístěné provozy: rozšíření provozu Kliniky nukleární medicíny, nová vyšetřovna PET/CT, laboratoř pro výrobu a distribuci radiofarmak + personální zázemí kliniky Předpokládané dokončení: 08/2023
|
6 Novostavba budovy F Umístěné provozy: III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická, Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Oddělení rehabilitace a nově Infekční klinika Předpokládané dokončení projektové dokumentace: 08/2022 Projektant: PENTA PROJEKT s.r.o.
|
Do jaké míry externí firma formulovala základní ideu a priority generelu? Jaké vlastně jsou?
Zásadní priority generelu jsme formulovali my. Prvořadou prioritou je samozřejmě pacient, respektive jeho vnímání pobytu v nemocnici. Na celý areál i na jednotlivé budovy jsme se snažili dívat jeho očima. Počínaje tím, že se k nám musí dobře dostat různými způsoby dopravy. Když už je v areálu, měli bychom mu pomáhat ke snadné orientaci jednoduchým navigačním systémem. Tady ale nechceme spoléhat jen na moderní technologie, proto bychom chtěli mít na každé klinice kontaktní informační místo, kde bude živý člověk. Našimi pacienty jsou často lidé staršího věku nebo ti, kteří mají vzhledem ke svému onemocnění sníženou schopnost orientace.
Hned druhý v pořadí priorit je personál. Chceme, aby se zaměstnanci cítili na svém pracovišti dobře a bezpečně, aby měli k dispozici dobře vybavené zázemí, aby pracovali v prostředí, které bude optimální z hlediska ergonomie, světla, zvuků, barevného pojetí a podobně.
Obecně vnímáme architektonické zpracování prostoru – tedy stavební dispozici, uspořádání interiéru, světlo, zvuk, barvy – jako velmi důležitou hodnotu jak pro pacienty, tak pro personál. V projektech nových budov proto prosazujeme zásady tzv. healing architecture. Uvědomujeme si, že prostředí má v případě pacientů také vliv na léčbu a v případě personálu na pracovní pohodu i výkon. Požadavek na dodržení principů healing architecture byl proto součástí zadávací dokumentace na generel.
Když už zmiňujete architekturu, jak je to s architektonickým řešením konkrétních staveb? Nemocnice už například před časem zveřejnila hmotovou studii nové budovy Franze Josefa, ale takto přece ve finále vypadat nebude. Počítáte s vypsáním architektonické soutěže?
V principu jsme mohli postupovat dvojím způsobem. Buď vypsat architektonickou soutěž, která by akcentovala více architektonickou hodnotu budovy a místa, nebo vypsat soutěž na zhotovitele prováděcí dokumentace. Vydali jsme se druhou cestou. To proto, že při navrhování nemocničních budov preferujeme pojetí „inside – out“. Tedy nejprve chceme mít perfektně, do detailu promyšlený provoz, který se potom „obklopí hmotou“, tedy zdmi, podlahami, a navrhnou se hlavní komunikační svislé i vodorovné trasy. Zpracování stavební dispozice z pohledu provozních potřeb, z pohledu efektivity chodu oddělení a klinik, z pohledu bezpečí pacienta i personálu pokládáme za zásadní. Je to podle nás jediná správná cesta, jak mají vznikat účelové stavby, jakou nemocnice nepochybně je. Ostatně na tomto principu se dnes staví prakticky všechny moderní nemocnice ve světe. Musí být optimální z hlediska provozu, efektivity, bezpečnosti a teprve, až jsou tyto požadavky naplněné, nastupuje architektonické ztvárnění budovy. Tento postup jsme konzultovali i s architekty, kteří potvrdili, že originální architektonické řešení je možné dosáhnout i u prostoru, který je po obsahové a účelové stránce dopředu nadefinovaný.
Pokud se ale bavíme konkrétně o Franzi Josefovi, věřím, že to bude krásný dům, dominanta nejen našeho areálu, ale minimálně této části Olomouce. Shodou okolností jsme právě dokončili první etapu zpracování projektu. S projektanty, architekty a klinikami jsme se dohodli, jak má nová budova vypadat po dispoziční stránce. Teď nás čeká druhá etapa, kdy objekt začneme plnit technologiemi, stavebními i zdravotnickými, a z toho vyplyne definitivní obraz vnitřní dispozice, který se nám propíše do fasády. První jasnější představu o architektonické podobě bychom tak mohli mít někdy v únoru.
Vizualizace fasády Franze Josefa tedy zatím k dispozici nejsou, ale „obsah“ už je detailně známý?
Přesně tak. Do nového pavilonu B se přestěhují kompletně čtyři kliniky, a to neurologie, neurochirurgie, ortopedie a traumatologie. Své provozy do něj rozšíří také urgentní příjem, Radiologická klinika, centrální operační sály a Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V budově vznikne mimo jiné deset operačních sálů, tři sály pro jednodenní chirurgii se zázemím pro dospávání a jednotka intenzivní péče pro jmenované lůžkové obory. V této souvislosti chceme zároveň prosadit nový koncept intenzivní péče ve fakultní nemocnici s jasnou definicí stratifikace intenzivní péče podle míry její intenzívnosti
O novém pavilonu Franze Josefa nebo o rekonstrukci původní historické budovy se mluví už minimálně deset let. Dosavadní pokusy o realizaci ztroskotávaly především na penězích. Bude to tentokrát jinak?
Budova Franze Josefa je pro nás naprostou prioritou. Koncept rekonstrukce původní budovy jsme definitivně opustili a rozhodli se pro stavbu nového pavilonu. V současné době probíhá projekce a na počátku roku 2023 bychom chtěli vypsat soutěž na zhotovitele stavby. Ve státním rozpočtu máme rezervovanou položku v rámci strategických investic státu ve výši převyšující jednu miliardu korun a sami musíme z vlastních prostředků postupně našetřit také jednu miliardu. Což se stane buď v roce 2022 nebo nejpozději v roce následujícím. Tím bychom měli stavbu investičně pokrytou v cenách roku 2020. Nemůžeme ale nevidět aktuální zdražování stavebních materiálů a prací, respektive i inflace obecně. Ve stavebnictví dochází ke zdražení o třicet i více procent, což stavbu za více než dvě miliardy prodraží téměř o tři čtvrtě miliardy. Pokud nedojde k určité úpravě současné cenové hladiny, vyvolá to výrazný tlak na naše úspory v ostatních investicích. Zároveň budeme samozřejmě intenzivně jednat i o zvýšení příspěvku z rozpočtu státu. Navzdory nepříznivému cenovému vývoji v posledních měsících ale nepochybuji, že pavilon Franze Josefa – tedy pavilon B, jak se budova bude oficiálně jmenovat – v roce 2023 zahájíme a úspěšně ji dokončíme.
O vývoji kolem Franze Josefa je olomoucká veřejnost informovaná. Dotazy ale často míří taky k budoucnosti porodnice, která už vzhledem ke stáří budovy nenaplňuje představy o moderní porodnicko-gynekologické péči. Počítá se s brzkou nápravou?
Můžu vás ujistit, že novou budovu Porodnicko-gynekologické kliniky a Novorozeneckého oddělení považujeme za velmi důležitou stavbu první etapy generelu. Ve veřejné soutěži jsme získali zhotovitele projektu a ještě do konce roku 2021 zahájíme projekční práce. Věříme zároveň, že budou vypsané dotační tituly pro stavby v oboru gynekologie a porodnictví. Na tuto eventualitu chceme být připravení a mít stavební povolení na výstavbu nového pavilonu C1 – jak nová porodnice bude označena. Konkrétnější termíny sice momentálně nelze předjímat, ale uděláme všechno pro to, abychom byli nachystaní.
Promítla se nějak do vašich plánů epidemie Covid-19?
Výrazně se podepsala na akceleraci výstavby pavilonu F, v němž budou sídlit třetí interní klinika, plicní klinika, infekční klinika a budoucí klinika rehabilitace. Nová budova má vyrůst přibližně v místě současného pavilonu F. Covid-19 ovlivnil urychlení projektu v různých ohledech. V první řadě jsou to finanční zdroje, protože vláda se rozhodla uvolnit peníze pro nemocnice, které by se do budoucna měly připravit na potenciální pandemické hrozby. Díky tomu máme šanci získat řádově stovky milionů korun na to, abychom infekční kliniku vybudovali. Současná budova F přijde strhnout a alergologie se přemístí. V novém pavilonu pak sice budou sídlit čtyři zmiňovaná pracoviště, ale zároveň bude budova řešena tak, aby bylo možné infekční stanici pro 28 pacientů v případě zvýšeného infekčního tlaku rozšířit na další tři patra s tím, že by pak kapacita narostla na zhruba sto infekčních lůžek. Z dnešního pohledu se dokonce zdá, že v případě pavilonu F budeme schopni realizovat výběr zhotovitele stavby dříve, než se stane u pavilonu B, tedy Franze Josefa.
Epidemie nám zároveň ukázala, že musíme přehodnotit naše plány v oblasti zásobování. Mysleli jsme si, že donutíme dodavatele k zásobování „just in time“, že nám budou dodávat v konkrétním termínu na konkrétní místo, ale Covid ukázal, že to není úplně reálné. Je nezbytné mít provozní zásobu, nutnou pro týdenní, dvoutýdenní, někdy i měsíční provoz nemocnice. A na to se musíme nachystat i z hlediska prostorového. Proto ještě v první etapě počítáme se vznikem logistického, skladovacího a distribučního centra v prostoru bývalé prádelny.
- Vizualizace novostavby budovy F
Bavili jsme se zatím především o plánech a budoucích přínosech. Má už teď nemocnice z generelu nějaký reálný, praktický benefit?
Výstupy z generelu nám mimo jiné umožnily okamžitě reagovat na výzvy v rámci programu REACT-EU. Jako jedna z mála nemocnic tak budeme schopni realizovat i stavební investice, zatímco většina žadatelů podávala žádosti o přístroje, neboť by stavby do konce roku 2023 nestihli. Díky důkladné přípravě generelu tak budeme schopni zrealizovat dostavbu Kliniky nukleární medicíny. Dalším praktickým efektem byla získaná dotace od našeho zřizovatele na přeložky inženýrských sítí, které musí být provedeny před zahájením stavby pavilonu B. Díky generelu jsme byli schopni velmi rychle získat stavební povolení a dnes již stavba začíná. Na obě zmíněné akce tak získáme více než 230 milionů korun.
Mění generel charakter fakultní nemocnice z pavilonové na blokovou, centralizovanou?
To bych neřekl, ale každopádně se snažíme pavilony propojovat. Už dnes je například nová budova Y, tedy II. interní klinika, propojená spojovací chodbou, „krčkem“ s budovou D. Nový pavilon F bude rovněž napojený na budovu Y. Pro diagnostiku nebo k operacím tak budeme schopni pacienty z těchto pavilonů přepravovat takzvaně suchou cestou, tedy bez interních převozů. Nicméně některé pavilony zůstanou samostatné i v budoucnu. Při velikosti areálu a jeho členitosti ani nelze naši nemocnici změnit na jednoblokovou. A nebylo by to zřejmě žádoucí i z jiných důvodů.
Vedle klasických nemocničních pavilonů je součástí areálu také jedna naprosto výjimečná stavba – fort Tafelberg. Pozůstatek olomouckého fortového systému z první poloviny 19. století nemocnice nyní využívá především jako svůj archiv. Počítáte s rozšířením jeho využití?
Rozhodně ano, rekonstrukce fortu je zařazena také do první etapy. Měla by být financovaná z programů IROP a OP TAK. Jestli budeme úspěšní, budeme moci rekonstruovat kompletně reduit, tedy ústřední budovu fortu, a přestěhovat sem zázemí pro telemedicínu a nově vznikající ústav digitální medicíny. Nejstarší objekt v areálu se tak paradoxně stane pevností pro nejmodernější technologie a lidi, kteří budou přemýšlet nad jejich využitím v medicíně. Rádi bychom tady také poskytli plochy pro muzejní expozici, která představí dobovou i současnou zdravotnickou techniku a prostřednictvím multimediálních prezentací i vývoj medicíny a zdravotnické techniky do budoucna. Celkově pak chceme fort otevřít i na nádvořích a počítáme i s jeho společenským a kulturním využitím.
- Vizualizace revitalizovaného nádvoří fortu Tafelberg
Generel může na další desetiletí ovlivnit rozvoj nemocnice, ale vlastně i celé městské čtvrti. Podařilo se vám prezentovat jej personálu a veřejnosti?
V krátké době, kdy se trochu uvolnily covidové restrikce, jsme generel představili alespoň vedení klinik. V plánu byla i prezentace pro širší publikum, pro všechny zaměstnance, popřípadě i pro občany města, ale zasáhl do toho Covid. Vzdát to ale samozřejmě nechceme. Jak říkáte, je to natolik závažný dokument, že by se s ním naši zaměstnanci i veřejnost měli seznámit. Věříme, že se v blízké budoucnosti příležitosti najdou.
Pokud by se za patnáct let podařilo uskutečnit plány, které generel popisuje, z čeho byste měl vy osobně největší radost?
Patnáct let je dlouhá doba a nikdo neznáme dne ani hodiny… Ale ve vztahu k pacientům bych měl největší radost, kdyby se u nás cítili dobře. Jsem si přitom vědom, že o výsledném dojmu z nemocnice nerozhoduje ani tak podoba areálu a klinik, ale hlavně personál. Pěkné, příjemné a bezproblémové prostředí, to že se tady pacient dobře cítí, dobře se vyzná, že má kde zaparkovat, že se snadno dostane ke svému lékaři, to všechno je spíše bonus. O spokojenosti nakonec nejvíc rozhoduje konkrétní lékař a konkrétní sestra, pečující o pacienta. Ale stejně – kdyby obecný názor ve městě nebo v kraji byl takový, že například nový Franz Josef je krásný dům, který přispívá k tomu, jak dobrá medicína se ve fakultce dělá, měl bych z toho radost. Ve vztahu k personálu by pro mě a celý tým lidí, kteří se na generelu podíleli, bylo velkým oceněním, kdyby někdo i po patnácti letech řekl, že dům, ve kterém pracuje, je vymyšlený dobře. A že je příjemné v něm pracovat.
|
Ing. Tomáš Uvízl, nar. 1964, v Olomouci
|
 |
Rozhovor byl publikován v časopisu NemMagazín / Jaro 2022.
_(2400_x_1000_px)_(1920 × 1080 px).jpg)
